Archiv pro /micro

Protože jsem již klasicky naznal, že ty delší články moc nedávám, respektive se mi do nich většinou dvakrát nechce, pozohýbal jsem orloj na méně otravné psaní těchhle mikropříspěvků a třeba mi to půjde líp.

(protože to naposledy dopadlo skvěle, že)

So, currently in my life:

  • esej: vzdaná
  • nový semestr: bych bral tak za měsíc
  • čtu: Because Internet: Understanding the New Rules of Language (je to super!)
  • zeměplocha: strana cca 100
  • do týchž řek: vstupujeme[1]
  • krabice: nemňouká

(no, doufal jsem v lepší první článek roku, ale není každý den rok posvícení)

Přestaly mi jezdit by.

„Bus“ vychází z latinského omnibus („pro všechny“), což je dativ plurálu slova omnis („všechen“). Nejedná se o podstatné jméno zakončené v nominativu singuláru na -us, a v češtině se tak zbytek koncovky, jíž bylo -ibus, ponechává. Správně tedy skutečně skloňujeme „bez busu“, nikoli „bez bu“.

Ano, to je velmi hezké. Ovšem neřeší to, že mi ty by přestaly jezdit.

Zkouškové období se dělí na dvě období – období zkoušek a období zkoušení. V období zkoušek probíhají zkoušky (no kiddin’). V tom druhém zkouším nové činnosti. Loni to bylo šití. A protože bratr má aktuálně období, kdy se živí prakticky výhradně tousty, bude tvořit letošní jarní období zkoušení pečení chleba.gr.

První pokus dopadl tristně. Ne katastrofálně, ale na výsledném bochníku je znát, že nedostatečně vykynul. Jenomže já to nevzdávám… ve střednědobém výhledu. Protože obě období zkouškového období se nějakou dobu prolínají a já se musím z voňavého světa pečiva vrátit zas do ohavné reality učení se předmětu, na jehož přednášky slušní lidé nechodí.

Na zkouškovém je skvělé to, že máte spoustu času na práci nebo brigádu, který strávíte binge-watchingem seriálů.

Na zcela nesouvisející téma bych chtěl vysmeknout poklonu překladateli, který přeložil slovní hříčku „reigning cats and dogs“ jako „psi a kočky u missky“.was? Hýbací obrázek Protože GIFy tomu tady chyběly.

Zbývá deset minut do štědrovečerní večeře a mě stále neovládla sváteční nálada. Matka je od včerejška nervózní jak sáňky v létě,[1] protože nám v rybárně zapomněli přibalit hlavu a rybí polívka se tak letos nekoná. Návrh vzít si nějakou od babičky byl zamítnut a jeho podporovatelé seřváni, že pořád není vysáto, nejsou zabalený jejich dárky a ať se nažerou kde chtějí. Toliko ke klidným svátkům.

Otec má pro změnu problémy s paží a láduje se nějakými silnými prášky, pročež má všechno na háku, dívá se na Panděla Áně a zpívá Narodil se Krispus tán. Bratr je přesvědčen, že u něj v pokoji slídím po svém dárku a snaží se mě chytit při činu.

A konečně já. Já su nasrané, že dárek pro matku nedorazil, dárek pro bratra je z hnusného a nepříjemného materiálu, a k tomu přebírám matčinu náladu, takže jen sedím v pokoji a metám kolem sebe sarkasmy. A vlastně se nejvíc těším na Pelíšky, švédské Frozen a vánočního Mentalistu.

Šťastné a veselé všem svým pěti čtenářům přeje Áďa ♥.

Miluji oheň.

Dívat se do plamenů, pak na hvězdy a přemítat o životě.

Skomírající táborák, utichající kytary; v tom někdo přiloží polínko, načež oheň znovu ožívá. A hudba hraje dál. Černající chléb na klacku a vedle v trávě lahev od rumu. Dřevo sem tam zapraská, aniž by si získalo něčí pozornost. Celoplošná melancholie. Rudočerné uhlíky.

Spát.